Rozhovor s Mistrem České Republiky v ledovém rychlolezení a lezení na rychlost na umělé stěně Milanem Dvořáčkem

Ahoj Milane, jako první Ti chci pogratulovat k obhajobě titulu mistra republiky a zrovna položím první otázku. Jak jsi se k rychlolezení v ledu vlastně dostal?

Ahoj, děkuji… No první zkušenost s tímto sportem jsem měl v roce 2010 ve Víru, kde probíhal druhý ročník závodu Adrex Icerun, který byl tehdy zároveň poprvé Mistrovstvím ČR. O akci jsem se dozvěděl večer předem, rychle nabrousil cepíny a ráno už jsem byl s kamarádem Lumírem na cestě.

adrex ice run pohary

Stupně vítězů Adrex Ice Run 2012

Aha, takže jsi nikdy předtím na rychlost nelezl? A jak jsi tenkrát dopadl?

Ano, přesně tak. Jen sem se dozvěděl, že se něco pořádá a vyrazil. Myslím, že tenkrát byla dobrá sezóna co se ledů týče. Startoval jsem jako první a dlouho měl nejlepší čas. Ale bylo mi jasné, že to nevydrží. Byla strašná kosa a tak i přes můj velký zájem sledovat kvalifikace jsme se nakonec odebrali do hospůdky a ponechali pořadí vesmíru. Tenkrát jsem postoupil jako poslední do finále a celkově skončil devátý.

 

V následujícím ročníku jsi vyhrál. Jaká byla tvoje příprava?

Ano. No vlastně už cestou domu jsem řekl, že za rok to vyhraji 🙂 . Většina lidí to asi nebrala vážně, ani když jsem začínal s tréninkem. Příprava tedy spočívala především v lezení všemožných ledů v rámci naší republiky, pokud možno svižnějším tempem. Samozřejmostí bylo i zkoušení různých cepínů a vyrobil jsem si speciální boty na rychlolezení, které ostatně používám dodnes.

 

Vyrobil speciální boty? To zní zajímavě. Já vím, že nezůstalo jen u toho.

Asi vím, kam míříš. No vyrábím si i cepíny, rychlolezecké háky a spoustu jiných věciček. Tohle mne strašně baví. Vývoj vlastního materiálu a jeho použití na závodech i v horách  je skvělá věc.

vyroba_haku

Výroba rychlolezeckých háků, přesné výpalky je třeba doladit ručně

 

Asi se tím i dost ušetří, přeci jenom, lezení s cepíny není levný sport?

Tak to se určitě neušetří J . Individuální vývoj a výroba je dost drahé „hobby“. Zkouší se rozmanité geometrie, mnoho materiálů, různé způsoby opracování, povrchové úpravy. Důraz se klade na maximální funkčnost a nízkou hmotnost při zachování potřebné pevnosti.  Ale jak jsem říkal, strašně mne to baví, takže si hraji a neopomíjím ani design.

svitici_cepin

Díky speciálnímu nátěru cepíny dokonce ve tmě svítí

 

Letos jsi se účastnil jako člen reprezentace Světového poháru v lezení v ledu, řekni mi o tom více.

Je to tak, po loňském vítězství, kdy mi to pár lidí nadhodilo, jsem to napřed vůbec nepovažoval za reálné. Časem jsem však dospěl k tom, že je to jediné přirozené pokračování v závodech tohoto typu. Na Evropském poháru se leze jen obtížnost a v té já závodím jen sporadicky.

Champagny en Vanoice

Champagny en Vanoice byl opravdový ledový zážitek, foto:Mirek Matějec

 

Jsi tedy specialista pouze na rychlost? A co jsi letos všechno stihnul odjet za závody?

Ano, pokud jde o závody a o Světový pohár, lezu jenom rychlost. Letos jsem stihnul zazávodit  na mistrovství  Slovenska, českém Drytool cupu a v rámci SP v Koreji, Švýcarsku, Francii a Rumunsku, k tomu Icerun a mini závod v Tatrách. Možná ještě nějaké menší akce navštívím. Uuf .

v Labském dole

Trénink se speciálními cepíny v Labském dole

 

No pěkný výčet a co výsledky? Jsi se sezónou spokojený?

Spokojený nejsem. Letošní zima nebyla vůbec příznivá a treninkové podmínky co se týče lezení venku, to byla katastrofa. Závodit jsem začal vlastně až ve Francii, o nějakém závodění v Koreji nebo Švýcarsku, to nemůže být ani řeč. Před odletem do Asie jsem měl odlezeno v ledu cca 30 minut, přičemž jsem si stačil zaseknout hák do obou kolen a dva dny nemohl chodit.

 

Ale i tak jsi letěl?

Samozřejmě. Od odletu do samotného závodu v rychlosti bylo stejně zhruba dva a půl dne času. Na letiště jsem už dopajdal. Tak jsem doufal, že se to zlepší cestou.

 

Jaké bylo tedy Tvé nejlepší umístění a dá se říci, jak si vedeš v SP celkově? Existuje nějaký žebříček?

No nejlépe jsem skončil 16. v Rumunském Busteni. Celkově jsem 20. z 73lezců SP. Nutno ale podotknout, že do pořadí se promítne i to, když někdo neodzávodí všechny podniky.

SP BusteniSP Busteni, v pravé dráze Milan Dvořáček

Do Ruska prý neletíš?

Ano, za současného stavu to pro mne nemá smysl a celkově si už moc pohoršit nemohu. V Kirově budou startovat převážně Rusové a Ti už jsou skoro všichni přede mnou.

Vlastně  přede mnou jsou jen tři neruští závodníci.

                        

Jsou Rusové opravdu tak dobří?

Ano, jsou, tohle jim jde a ne jen rychlost, jak ukazují tak i obtížnost jim nedělá problém. Mají skvělé tréninkové podmínky.

 

Dá se říci, že by byli neporazitelní?

Rozhodně ne, to není nikdo 🙂

V Sendražické posilovně

V Sendražické posilovně je i speciální rychlolezecké nářadí

 

Lezení v ledu na rychlost je dost zvláštní sport, moc se o něm nemluví. Proč?

No je to škoda. Bohužel zůstává v pozadí za obtížnostním lezením, které je bráno jako „královská“ disciplína. Většina závodníků leze právě obtížnost i rychlost, dost také lezou jen obtížnost, ale jen rychlost, pokud jsem si letos všimnul, jsem lezl já a reprezentant z Mongolska. V tomto ohledu působím ve SP asi trochu exoticky.

Pod kvalifikační cestou, Adrex Ice Run 2012

Pod kvalifikační cestou, Adrex Ice Run 2012

 

Co byl pro Tebe na SP největší problém?

No trochu záludná jsou pravidla. Závod na rychlost v rámci SP může proběhnut v mnoha podobách. Cesta může být singl nebo paralelní, časy v kvalifikaci se mohou sčítat, nebo naopak se počítá jen ten lepší. Někde trénink je, jinde se vynechává… tohle je trochu specifické.

 

Ještě se vrátí k těm rozseknutým kolenům. Je lezení v ledu nebezpečné?

Je asi stran úrazů nebezpečnější než drytooling. Soudím už jen podle sebe a toho co jsem na SP viděl. Leze se ze speciálními háky, jež jsou opravdu velmi ostré, ty když si někam vrazíš, zastaví se buď o kost nebo jejich hroty pronikají velmi hluboko. Letos jsem to do kolen schytal tuším devětkrát. Jednou jsem si málem skalpoval prst a párkrát mi spadl kus ledu do obličeje a rozbil mi pusu…

s háky na Krkonošském ledu

Poslední lezní s háky na Krkonošském ledu v letošní sezóně

 

Máš v průběhu sezóny čas na lezení venku jen tak pro radost?

Popravdě nemám, ale na druhou stranu lezu pro radost rychle. Většinou si cestu natáhnu jednou a pak ji hobluji pořád dokola. Na háky ale potřebuji dva jističe, což také není lehké vždy zařídit, takže velký dík všem, co mi letos tahali za lano. Dost času trávím v posilovně. Fyzická příprava a trénink výbušnosti je strašně důležitý. Opět tam cvičím s nářadím, které jsem si sám vyrobil a simuluje pohyby a zátěž ke kterým dohází při lezení. To vše prokládám během, při kterém jsem podobně jako třeba při shybech obtěžkán závažími.

 

A teď konečně k letošnímu závodu, užil sis Ice Run 2012?

Popravdě jsem cítil velkou zodpovědnost. Hlavně k lidem z Iceexpress teamu a všem co mne podporují. Je to sice individuální sport, ale za mnou stojí kupa lidí, co mi pomáhá. Obhajoba je vždy těžší. Závod byl super, strašně se mi líbí atmosféra i super lidi okolo, to je stále stejně výborné, jako když jsem tenkrát přijel poprvé. Navíc letos nás startovalo více lidí, co se známe od nás ze vsi. Super zalezla letošní vítězka kategorie žen, Káťa Janovská, z jejího vítězství mám ohromnou radost.

V kvalifikační cestě ledového běhu ve Víru

V kvalifikační cestě ledového běhu ve Víru

 

Trénujete spolu?

Ne, letos jsme byli spolu lézt jen jednou, což mne mrzí, ale šlo jí to, ale více jsem nelezli. Že lézt umí, to vím, ale popravdě mne i tak ještě mile překvapila. V příští sezóně se jí chci věnovat o hodně více, oba milujeme lezení v ledu a určitě si střihneme pár super výstupů…

 

Lezeš také v létě? A co závody v lezení?

No v létě až tak moc ne. To jsem spíše v horách. Ale letos se mi podařilo vyhrát Mistrovství ČR v lezení na rychlost na umělé stěně, Bald cup, což jsem ani nečekal. Tady bude letošní obhajoba těžší. Ještě upřesním, že se lezlo na „nestandartní“ cestě.

 

Takže jsi mistr ČR v lezení na rychlost na ledu i na stěně?

Už je tomu tak, ale na té stěně, tam nemám žádné ambice, na to tu jsou jiní borci.

 

Co máš v plánu dál?

Letos ještě vylézt nějaké pěkné ledy v Alpách. Nejsem jen závodní stroj, v ledu lezu už hodně  let a mám to ze všech druhů lezení spolu s horami nejraději. Je v tom dobrodružství, extrémní podmínky, cestování. Led může mít mnoho forem, tvarů, struktur. Jištění si člověk buduje sám. Ledopády jsou úžasně fotogenické, rád fotím.

 

A pak přijde jaro a vše roztaje.

A další zimu zase zamrzne 🙂

 

Milane, děkuji za rozhovor a ať se daří.

Děkuji

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je jack. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *