Nejhorší den mého závodnického života

Závod který jsem měl vyhrát a nevyhrál… V rychlostním lezení jsem si už zažil VCHledacos. V podstatě nezávisí na tom, jedná li se o podnik světového významu, nebo „okresní přebor“ ledolezců. 

Jak se člověk účastní stále více akcí, nutně se jednou (a ne jen jednou) dostane do situace, kdy ne svojí vinou přijde o umístění. Pokud se jedná o menší závody, lze se přes to přenést snáze, zažil jsem již záměnu časů ve finálové listině, kdy rozhodčí, který nás neznal, prohodil naše časy. Vím, že prohrát se dá i o jednu desetinu na ručně mačkaných stopkách, jindy zazlobí cílový vypínač. Pak tu samozřejmě jsou i smolné okamžiky, jako například letos v Saas Fee, kdy sice trať byla stejná pro všechny, ale v jednom místě neopodstatněně zůžená a mé dva přešlapy byly odměněny diskvalifikací a posledním místem. Pak se díváte na záda závodníkům, kteří by vás nikdy nepředběhli. Dále jsou chyby zapříčiněné z mojí strany. Jedná se třeba o diskvalifikaci na SP v Korei 2012, kdy se mé působení omezilo na 6 sekund kvalifikace, než se mi vytrhl hák.Člověk se může zlobit jen na sebe. Zrovna tak, jako když nestihne dojet na start závodu a omlovat to nelze ani tím,  že se o několik hodin přesunul start vřed, oproti původnímu harmonogramu. Takovéto a jiné podobné věci závody provází a bude provázet i nadále.

Naopak tu jsou akce, na kterých si člověk zase takzvaně spraví chuť. K jedné takové mělo patřit i otevřené mistrovství Švýcarska v ledolezení na rychlost a obtížnost. Skvěle připravenou akci hostilo městečko Pontresina. Rychlostní cesta vysoká okolo 20m s pěknou kolmou pasáží mi neuvěřitelně sedla.

„Obstát ve Švýcarském mistrovství byl pro mne stejně důležitý cíl, který bych přirovnal k vítězství v domácím Ice Runu. Jelikož ve Švýcarsku pobývám, mám tu přátele, oficiálního sponzora a dobře nastartovanou propagaci a podporu ledového rychlolezení, bylo by moje vítězství v této Alpské zemi značným přínosem. I přesto jsem se však cítil nebýt nijak vázán vyhrát první místo za každou cenu, jen jsem chtěl potěšit lidi, co mi tu pomáhají“

Kvalifikace kategorií Men elite a Men U18 probíhala sloučeně a postupovalo 8 závodníků do finále. S prvním časem 23s jsem nebyl spokojen a v druhém pokusu jsem zalezl čas pod 19s, tedy pod hranici 20s, ketrou jsem řekl, že překonám, abych měl případně co nejlepší postupovou pozici.

Do finále jsem postoupil jako 2. a předemnou zůstával jen jeden juniorský závodník s časem cca 17.9s.

O medailové  umístění snad už nikdo nepochyboval. Finále rychlosti bylo na programu až po dolezení obtížnosti. Celou dobu  závod sleduji, naštěstí se z dopoledních -22 stupnů oteplilo na -5.

Závodníci jsou voláni na start, finále začíná. Trať je lehce zasněžená. Polezu jako předposlední, dle svého umístění v kvalifikaci. Jsem v klidu, trať mi neuvěřitelně vyhovuje a pře sebou dva pokusy, což mi dodává jistotu, že výsledek nebude dílo náhody.

Časy jsou oproti kvalifikaci o poznání pomalejší, nastupuji ke svému prvnímu pokusu. Pár kroků po startu se mi vytrhává hák, ale zachraňuji to. Tohle mne zbrzdilo, proletí mi hlavou, musím riskovat a když to vyjde, třeba z toho ještě bude čas, o nic nejde. Bohužel, risk končí pádem v lehké pasáži. Nechává mne to v klidu, časy ostatních jsou zatím pomalé, navíc před druhým pokusem budu znát všechny časy. Tedy až na svůj  a čas nejlepšího z kvalifikace. Podle toho přizpůsobím tempo.  Zatím by stačil i velmi průměrný výkon, říkám si…

Jaký je však pro mne šok, když se dozvídám, že ve finále byl jeden pokus…

Bohužel jsem pracoval celou dobu s informací, že se poleze dvakrát, která jak se ukázalo se nezakládala na pravdě a byla jen jakousi domněnkou. Vzal jsem ji však vážně a již nepovažoval za nutné se před startem znovu informovat u startéra, jak mám ve zvyku. Na základě „faktu“, že se polezou 2 finálová kola (nic neobvyklého, v Saas Fee se lezou dokonce 3) jsem zvolil taktiku „naplno s možností opravy“ vzhledem k tomu, že jsem postupoval až jako druhý. No to je už jendo…

Příspěvek byl publikován v rubrice Závody a jeho autorem je jack. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u „Nejhorší den mého závodnického života

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *